Pokud navštívíte hlavní město Prahu, kam budou vaše kroky nejdříve směřovat? Někdo zamíří k Pražskému hradu, jiný se nejdříve pokochá krásným Staroměstským náměstím. Až se tudy budete procházet, uvědomte si, že dříve se zde popravovalo.  

Popravy na Staroměstském náměstí 

Událost významná pro české dějiny. V roce 1422 zde byl popraven Jan Želivský, radikální husitský kněz a představitel českého chilialismu. 21. června 1621 zde proběhla poprava 27 českých pánů, vůdců stavovského povstání proti Habsburkům. Tento akt je známý také pod názvem Staroměstská exekuce a strašlivou událost dodnes připomíná 27 bílých křížů na náměstí v dlažbě, které označují místo popraviště. Celkově šlo o tři pány, sedm rytířů a 17 měšťanů. V Čechách se jednalo o dobu vlády Ferdinanda II. Štýrského.  

Přípravy pro popravu začaly už v pět hodin ráno, kdy se uzavřely brány města, a císařské vojsko pod vedením Albrechta z Valdštejna obsadilo náměstí pro případ nepokojů. Zasáhnout však nemuselo, jelikož poprava probíhala v klidu.  Popravčím byl ustanoven kat Jan Mydlář, který měl pro vykonání aktu připraveny čtyři meče. Popravy trvaly od páté hodiny ranní do desáté dopolední. 

Jak popravy probíhaly? 

Jan Mydlář nechal odsouzené před popravou pomodlit se, a to dle jejich vlastního vyznání. K popravě samotné přicházeli odsouzení dle svého věku i postavení. Nutné je však podotknout, že se nejednalo pouze o popravu. Šlo o hrůzostrašné divadlo, kterým Habsburkové chtěli především dokázat, že se žádného stavovského povstání nezaleknout a je plně v jejich moci. Nejtvrdším trestem si během Staroměstské exekuce prošel pravděpodobně Jan Jesenský, kterému byl před popravou samotnou vyříznut jazyk. To vše bylo potrestáním za to, že lid odvracel od panovníka a radil jim, aby se jej zřekli, pokud jim nebude vyhovovat.