Chovatelů papoušků poslední dobou přibývá. Ptačí švitoření podporuje dobrou náladu a v zahradě působí voliéra plná pestrobarevných ptáků jako balzám na duši. Myslete ale na bezpečnost a dostatečný komfort zvířat. 

Pět základních pravidel 

Pořízení (nebo stavba) venkovní voliéry se nedá odbýt. Je třeba volit tak, aby měli papoušci dostatek prostoru a zároveň ptačí klece plnila svůj účel bez kompromisů. 

Konstrukce 

Venkovní voliéra vyžaduje pevnou a stabilní konstrukci, kterou nerozhodí vítr ani divocí papoušci, která vydrží nepřízeň počasí. Ideálním řešením jsou hliníkové profily. Jsou lehké a zároveň pevné, barevně neutrální, skvěle se kombinují a spojují, cena je v konkurenci s jinými materiály poměrně nízká. 

Velikost 

U venkovních voliér pro papoušky platí, že čím větší bude, tím lepší. Větší ptáci jsou klidnější a pohybu tolik nevyžadují, ale menší se rádi prolétnou. Pokud je jich ke všemu více pohromadě, potřebují místa opravdu hodně. Žádná klec by neměla být nižší než 150 centimetrů a na šířku potřebuje menší papoušek k rozletu minimálně jeden a půl metru. 

Pletivo 

Z přední strany je zpravidla jednoduché pletivo. I to ale podléhá mnoha doporučením. Volte čtvercové otvory o velikosti ok 2 x 2 centimetry z oceli. Pozinkované je sice levnější, ale z dlouhodobého hlediska papouškům nesvědčí a v krajním případě může dojít k otravě. 

Podlaha 

Papoušci jsou tvrdohlaví a dřevěná podlážka jim nedělá problém. Zvládnou ji poničit, a i pravidelný úklid je pro člověka náročnější. Betonový základ je sice zdlouhavější a finančně náročnější v začátku, ale údržba je snazší a nehrozí poškození zvířaty. 

Místo 

Venkovní voliéru nelze umístit kamkoliv. Najděte místo v závětří, nedaleko od domu nebo od terasy, ze dvou stran kryté zdí, zástěnou nebo alespoň živým plotem. Papoušci mají rádi společnost a odsunutí do zapadlého rohu zahrady jim neprospívá.